Nový cenový šok u pump? Zlámalová a Dědič o hrozbě amerického zákazu vývozu pohonných hmot

[hudba] Vítám vás u podcastu, kde si s Lenkou Zlámalovou povídáme o ekonomických tématech. Ahoj Lenko. >> Ahoj Jardo. >> No a my jsme tu před podcastem diskutovali, jestli to je hlavní ekonomický téma těchto dnů nebo není. My jsme ale oba přesvědčení, že je a to jsou dluhopisy. Ono se o tom už poměrně hodně i v médiích píše. Výnosy z dluhopisů, obrovský dluh, který se snaží trh absorbovat a ty výnosy neklesaj. >> Hele, ale tak to, že si to myslíme, my je jedna věc, ale hlavně si to myslí ty trhy, že jo. Myslí si to ty investoři, kteří jako o tom rozhodují, protože o tom, jestli je to téma, nebudou rozhodovat žádní politici, ani my jako komentátoři o tom nebudeme rozhodovat. rozhoduje o tom ten trh a představa amerického dluhopisu. My jsme před 14 dny jsme tady seděli v podcastu a říkali jsme psychologická hranice 5 % a teď tys ještě říkal„No možná to půjde i na 5:2. Tak 523 je takový nový normál teď u destiletých státních dluhopisů, což u Ameriky, která byla považovaná, to byla jedna z rezervních věcí, která se nakupovala do penzijních fondů, do všech investičních fondů jako konzervativní aktivum české eh centrální banky to nakupovali jako rezervy. Nakupovaly to cizí vlády s tím, že to je jisté, ale dá se na tom docela dobře vydělat typu Japonska, že jo, které mělo nízké sazby, takže si půjčil za nízké sazby v Japonsku a nakoupil si americký dluh. No tak to končí zjevně, protože 52 na Ameriku je a oni si to uvědomují jako obrovský problém, když vidíš, co Scott Besent, jejich ministr financí teďka jako předvádí s tím čarováním kolem takzvané eh výnosové křivky, snaží se dlouhý dluh překlápět na na krátký. To je úplný opopak, než se děje. Čili mně připadne, že v Česku naopak je tohle téma jako extrémně podreportované. Eh, asi >> týká se nás úplně stejně, protože u nás ty výnosy stoupají tak, jak máme čtvrtý nejvyšší výnos v celé Evropské unii 5 cel. Teď jsem se dívala, asi 33. >> No, je to zhruba tolik, kolik má Velká Británie. >> Eh, no a není to zas někdo mě namítne, není to o tolik víc než ta Amerika. To je jako pravda. Ale všude v Evropě ty ostatní země mají méně. Nad námi je Rumunsko, nad námi je Polsko, nad námi je Maďarsko a zase velký trendy. Ano, ty mega trendy vždycky rozhodují, hele, v Maďarsku od voleb, v které byly v dubnu, ten dluhopis vo teď skoro 1,5% je níž. Čili jsou v tom >> Maďarsko je absolutní absolutní výjimka. >> Outlier, jasně. Má Švýcarsko, který je outlier. Jde to nahoru, ale hlavní otázka je, když se než se začneme bavit o těch detailech, je to makro. Proč to jde nahoru? No, toho dluhu je příliš moc. >> Je to je to je to obrovská nabídka. Mimochodem, víš jakj je globální dluh vůbec v tuhletu chvíli nebo kolika procent HDP dosahuje na celým světě? Blíží se to 100%í státní. Myslíš? No a a k tomu je potřeba a jako o tom se mluví méně, přičíst ještě ten soukromý dluh, jo? Některé velmi bohaté země jako mají ten dluh vlastně hrozně vysoký. Nizozemsko dlouhodobě třeba mělo obrovský soukromý dluh, ale blíží se to 100 %. Ono tě to nepřekvapuje, když si teda vezmeš váhu Spojených států jako největší ekonomiky světa, kde je asi 123% HDP ten dluh, pak si k tomu přihodíš ty velké země Francie 118 % a tak to napočítáš, jako Němci jsou dávno z nějaké eh bezpečné zóny, ale hlavně i teda ta krize roku 2008 nám ukazuje jednu věc. Není důležitý, kolik toho máš nakumulovaně. Nejvyšší nejvyšší státní dluh má Japonsko mimo jiné pořád. >> J 200% >> 200%. Jo, ale důležité je, jak rychle ho zvyšuješ. Čili Japonsko vlastně i s tímhle dluhem má vlastně nízkej výnos pořád. >> No, ale ty ty jsi říkal důležitou věc. Důležitý, jak hodně rychle to roste a roste to všude hodně rychle, dokonce někde rychleji, než právě u nás nebo v té Americe příkladem jsou právě ta Francie, kde už jsou velmi nad 4 %, ale je to Japonsko, kde byli zvyklí na nul nebo 1 %. Lidi toho využívali, půčovali si tam prostředky, jak jsi před chvilkou říkala, tak teď jsme nad 3 %. Mimochodem, teď jsem se dívala na český státní dluhopisy, dokonce i my jsme udělali nějakou emisi v Janech jednou, abysme měli jako levnější úrok. Půjčovali jsme si za 2,67 byl výnos 10etého státního dluhopisu věnech. To je jenom taková kuriozita, protože v jiných měnách si nepůjčujeme, jo? >> Eh, ale e rozhoduje trend jako ve všem, >> tak a ty ty užs to ty užs to řekla, co je totiž na tom ještě v tuhle chvíli zajímavý a možná to hraje i proo prudké zvyšování těch státních dluhopisů a to jsou ty soukromé dluhopisy, protože tu je v tuhle chvíli obrovský trh kolem technologických firem, které mimochodem a dostaneme se k tomu, některé se snaží vstoupit na burzu, ale hlavně si všichni ve velkým půjčujou. Jsou to řády 100 miliard dolarů. Dokonce jsem někde zaregistroval, že letos ty technologické firmy především kolem umělé inteligence, tak zdvojnásobili ten požadavek na svoje na svoje financování a oni eh si nechají ti věřitelé zaplatit ještě větší bonus. Tady >> 10 %. No, zhruba se pohybujou nad 1% nad těmi státními, ale ale jsou případ, kde to jde až takhle vysok u těch velkých firem a hlavně [odkašlání] ono jedna věc, oni nejsou, většina z nich není na burze s výmkou Nvidie, Space Xu, Palantýru, tak ty klíčové, jak Antropic, tak open AI na burze pořád ještě nejsou. A oni samozřejmě tam pořád ty investoři jako kdyby vstupovali do kapitálu té firmy ještě. E když už měříš teda v té chvíli rizika a výnosy, no tak se moc nedivíš, že radši ty investoři dají peníze do technologických firem, kde je sice veliké riziko, ale zároveň je tam nějaká jako příležitost. U toho státního dluhopisu najednou to vypadá, že to riziko začíná být docela velké. A proč vypadá? Protože najednou máš politiky ze zcela klíčových zemí, jako je pravděpodobný v téhle chvíli finalista francouzské prezidentské volby Jean Luke Malchon, známý francouzský radikální levičák a truckista, který říká, navrhuje, že Evropská centrální banka by měla odepsat francouzský dluh, jo. To znamená, vy nedostanete za ty dluhy zaplaceno. se stalo v Irsku. Stalo se to i v některých dalších evropských zemích, teda pardon, v Řecku, ale jako není to normál. Státní dluhopis byl považovaný za velmi jistotní záležitost. No a do toho amer, když vidíš, jak čaruje americký ministr financí Scott Besent, který snad na nějakém uzavřeném jednání s investory dokonce mluvil o tom, že by bylo dobré přistoupit k takzvanému tomu perpetuálnímu dluhopisu. To znamená, že vlastně nikdy nedostaneš zaplacenou, jo. Pořád to otáčíš dokola. Tak jako ono ti to nepřidává na důvěru, že tohle je jako jistotní aktivum a zároveň tam nemáš eh nemáš ani tu naději toho vysokého výnosu. Čili to přestává být záležnost pro velmi konzervativní investory, ale pro ty, kteří opravdu jsou vedeni touhou po tom zisku, to zas taky takový byb není s 5 %. Takže je to takové vlastně rizikové, ne úplně levné aktivum. >> Je to je to tak, ale je to jedna množina. Těch dluhů je hodně, respektive na trhových je hodně a jak jakkoliv máš pravdu, že tak to rostou ty státní, tak i ty soukromí jsou stále stále nad tím a přibývá jich a právě ty technologické firmy žádají stále větší půjčky a mimochodem říkala se, že ještě nevstupují na burzu. V případě antropiku se to asi změní. Bude to asi první pokus. teď na podzim ještě >> a oznámili to na podzim a spousta zajímavostí kolem toho, kromě toho, co jsme se bavili, tak oni už vydali asi 24 stránky dokument k tomuto vstupu, kde mimochodem asi 1/ tř. Bloomberg to popisoval do detailu, je o tom, jaká rizika nás od AI jako očekávají. E, jsou tam takové z mého pohledu až úplný šílenosti, že nás to všechny vyhubí a že nás to bude vydírat a podobně. To je hodně originální vstup na burzo, nemyslí. Počkej je. Ono dokonce když si vezmeš poměr té zprávy, toho prospektu, kde skutečně na sebe musíš říct všechno. Ty vlastně lidem nabízíš svoje akcie a říkáš, ty nesmíš nic zatajovat, pokud bys zatajal, tam jsou strašně tvrdý tresty v Americe. Tady je odpověď na motivaci, proč to dělají. Ona dokonce ta část kolem všech společenských a existenčních rizik je větší než ta finanční část. To je to je na tom vlastně strašně zajímavý, protože většinou v těch prospektech se uvádí ty finanční části. Jo. Kolik >> mě to bejt snad 13 tř. Možná se každopádně je to nebývá existenční je jedna jedna 1/ tř, což je strašně moc. >> Eh, no mě to ne mě to vlastně až tolik nepřekvapuje, protože eh já si myslím, že oni se jistí, když si vezmeš, jakou máš americkou právní právní kulturu, kde vlastně kvůli všem zločinům na kapitálovém trhu a ono se čeká, že ty akcie si budou pořizovat jako běžní lidi, jako tam je to skutečně retailová záležitost. To není, že si to nakoupí nějaké fondy. Viděli jsme předtím Space X, že jo, a bavili jsme se o tom několikrát v podcastu. To si koupili jako běžní američtí investoři. Američané nemají na rozdíl od Čechů peníze na běžných účtech jako úspory nebo na spořácích. Oni si prostě nakupují akcie. Tam je to masová záležitost. Právě proto ty nároky na to na to diskluzování, na to otevření jsou tak velké. A my sledujeme Dario Amodej právě šéf antropiku opakovaně mluví o těchhle rizicích. dokonce volá jako po regulaci. Na mě to působí tak, že když se něco stane a stát se to může, tak on řekne: "Byli jste varovaní. >> Mimochodem, >> to je jak když ti někdo jak si hraje s vom, tak vidí, že si hraje s ohněm. Na cigaretách máš napsané, že na to můžeš umřít." Je to vlastně e oni se s tím trochu vymaňují z těchhle sporů. E za mě je to eh skute myslím si, že je to i nějaká hra svědomí, která tam do toho může vstupovat. >> Myslíš? No ne, tak jako já jsem vám to říkal a mimochodem ono to není tak odtržené od reality, když dneska vidíš, že ti ty rizika jsou popisována na tom, že ti autonomní AI agenti se velmi často jako dostanou z těch klecí, ve kterých se trénují a často dělají věci, kterým nebyly zadání. To znamená, že už to není úplně pod kontrolou člověka. A teď dokonce a to si myslím, že nebyl antropic, ale byla to open AI a mluvili o tom, eh, že ten agent pozná, že ho trénuješ a v tom tréninkovém procesu se bude chovat jinak, než se pak bude chovat reálně. Čili těch rizik, které oni si uvědomují, je tam vlastně jako docela hodně. A teď zase vážíš jako rizika a přínosy, že jo. To je Amerika vždycky byla málo risk averzní společnost, byla risk taking >> společnost. na tom, že to je hodně originální vstup na a zajímavá debata byla originální strašně >> i co se týče diskuze politika versus ten soukromní sektor technologických filem, kdy Trump na to reagoval tak, že je to nesmysl jakkoliv regulovat, aby nakonec No, ale já mám pocit, nestalo se to včera? Nebavili jsme se o tom, že on nakonec dokonce ten dokument podepsal a řekl:„Já s tou regulací víceméně souhlasím." Takovej překvapivej obrat. >> No ne, to není obrat, bych řekla. To je on. To je nezávnej dokument o tom, že morální povinnost to nemá s regulací nic společného. To je takové nějaké jako >> společné prohlášení o to, že ano, že ty firmy, že důvěřuje těm firmám, že se budou samoregulovat. Když si vezmeš, jak funguje regulace a často se tady bavíme o financích ve spoustě jako jiných oborů, kde je velmi jako detailně technicky poz popsaná. Hele, za mě je to vlastně strašně rozumný přístup, který ten Trump s těmahle pánama zvolil, protože stát teď na devší pochybnost nemá schopnost to regulovat. To se asi jako shodnem předstírat, že se o to pokouším a selhat v tom, e, aby tomu vzalo jakoukoliv důvěryhodnost. Tenhle jako velmi jako lehký přístup mně připadne, že je ta správná cesta. >> No, dokonce mám pocit, že proto Trump určil nějaký desetičlenný úřednický tým, tak to jsem taky zvědavý, jak e bude fungovat. Ale všimni si, promiň, že ti do toho vstupuju pořád toho tónu. Eh, ne, věřím, že to jsou moudří muži, kteří to udrží prostě v nějakých hranicích. Jako není tam ten apel jako na nějakou tvrdou regulaci. To je co? To si myslím, že jedna z těch věcí, byť o Trumpovi, si můžeme ve spoustě ohledů myslet jako co cokoliv, co vlastně tu Ameriku s tím jejich jako exploračním jakože objevují e mentálem dělí od té Evropy. My to ještě ani nemáme. Už bysme to zregulovali. No a mimochodem má to Čína a tam zatím ty regulační úvahy takhle takhle silný nejsou. Takže >> nebo o tom nemluví Čeňani >> nebo nebo o tom nemluví. OK, ale jsme v nějakém soutěžovém prostředí, tak bude zajímavý to to posedovat, jak to dopadne obzvlášť při těch nápadech vstupu na burzu, při těch žádostech o další a další dluhopisy a tak dále. >> Jenom promiň, jenom poslední zvjmka. Teď existují krásné grafy, který jsi mluvil o tom, kolik se tam nalývá peněz, jo? eh, že to je naprosto bezprecedentní technologická revoluce v rychlosti, kterou se tam nalije spousta peněz. Proti tomu, když srovnáš dobu, kdy se zaváděla elektřina, dobu, kdy se železnice šířily po Americe, já jsem ti ten graf ukazovala, ten je jako velmi impozantní, což samozřejmě, když někde takhle jako rychle rosteš, tak u toho je těch rizik prostě přirozeně mnohem víc, protože jinak na té delší trati by si z toho všiml, že jo, a tam vždycky pak dochází k těm eh seborekcím, tak je to je to hodně divoká technologická revoluce a s normálem nemá moc společnost, jak tys říkal, nepřípad pandemi to normální. U toho prospektu Antropiku spousta těch věcí není normální. Stejně tak není normální, aby firmy, které mají takhle obrovské ztráty nakumulované, si byly schopni říct o tolik peněz. Ty jsi většinou chodil na burzu ve chvíli, kdy jsi nabízel nějaké zisky. >> A teď teď tam přicházíš nabízet ztráty. >> Jo. Jo. A jsme u toho, co jsme se bavili na začátku. Hele, pojďme ještě na závěr jedno téma, které hýbe ekonomikou, to jsou energie. Nevím, jestli jsi zaznamenala varování eurokomisaře pro energetiku. eh Jorgensona, který varoval evropské lídry, respektive zodpovědné ministry za energetiku, že Evropa čelí cenové krizi spojené nejen s krizí cenovou, ale taky nabídkovou. Eh apeloval tam na určité šetření ve státní sféře a tak dále. Zatím to nemá příliš reakcí, nicméně zaznělo to tuším v sobotu poměrně dramatické vyjádření. >> No jasně. Tak já myslím, že to je částečný apel na to, aby se fakt naplnily ty zásobníky, což právě kvůli těm pohybujícím se cenám plynu, kdy se čeká na to, jestli by to ještě nemohlo být levnější, ne všechny země udělaly, ne všechny země je mají na tom, co mimochodem je součástí regulace Evropské unie, že máš mít před zimou aspoň 80 % v těch zásobnicích. Jak jsem já viděla poslední data, tak to neplatí v řadě zemí. Třeba v Německu to tak není v téhle chvíli. No, >> tam jsou, tam jsou někde na 55. Ano, logicky, protože zase když nekoupíš draho, tak ti někdo řekne, zbytečně jsi to dělal draze. >> Eh, no a tak to riziko tady určitě je. Donald Trump, e, protože má před volbami, eh, Mitsterms, kde se bude rozhodovat o značné části kongresu mimo jiné, tak říká, že by mohl zakázat vývoz nafty ze Spojených států, jo, což by samozřejmě oni ty energie se pohybují v nějakých balících. To neznamená, že jako by to znamenalo automatický nedostatek nafty v Evropě, ale tam funguje psychologie. Najednou toho je méně. Eh, může se to hůř shánět, pak ta cena hned ti jako vyskočí, vyskočí nahoru. Do těch cen a o tom se málo mluví. Vstupuje mnohem víc těch psychologických faktorů. Není tak jednoduché, že ti projelo o dva tankery víc a najednou ti ropa jako klesne. >> Je v tom politika. Já si osobně dovedu představ >> politika, strachy. Eh, ale vlastně i ta zvýšená poptávka. Všimni si, jak dramaticky ti roste poptávka po té ropě. To neznamená, že se stejnou nabídkou jako dokážeš tu obří stoupající poptávku uspokojit. >> No, eh, mimochodem, já si ani nemyslím, že na to může dojít. Ty rafinérky už se velmi v Americe ohrazujou proti tomu kroku. Ono to není tak jednoznačný, že oni mají eh někde sice nedostatek, ale někde naopak přebytky, který oni jsou zvyklí do Evropy vyvážet. Evropa je velkým importérem. E, Trump. Musí se toát. >> Jasně, jasně. A mimochodem, co v téhle souvislosti říkáš? Je to i jedno takové záchranné lano, kdy se uvažuje o výrazném zdanění zisku rafinérských společností >> vlastně po celém světě. >> Dvě věci. Eh, zaprvé eh si myslím, že tam nebo ne myslím zda se ukazuje, že ty rafinářský marže jsou velký, jo, že prostě oni využijou to, že jde nahoru cena ropy. Psychologie se >> volatilním období, >> psychologie se dostane tady na tuhle stranu a oni to jako klasicky zvednou. Úplně stejně se u nás zdražovaly potraviny, jo, eh, za inflace, protože máš pocit, že se schováš. Já si nemyslím, že to může být úplně efektivní v našem případě, protože my tady máme dvě polské státní rafinérie, eh, které vel Orlen ty marže zvedá výrazně. Jenomže ty Poláci si to přečtujou domů a tu marži si stáhnou doma, jo, a nám tady prostě nás dostanou do nějakých kleští, eh, tak je problém, že nemáme diverzifikovaný rafinérie, že jsme závizlé na jedný firmě. Jo, to je jedna z věcí. U rafeniér neplatí tak tvrdá regulace, jako je třeba například u tranzitu plynu, kdy vlastně můžeš proti tomu zasáhnout, pokud se nedodržujou nějaký strategický zájmy. Já jsem hlavně skeptická k tomu, kolik se na tom vybere. Asi tím nemůžeš jako úplně nic zásadního zkazit, zvlášť s naším monopolem, kterej nás v téhle chvíli jako docela kasíruje, ale představa čekat od toho jako vylepšení státního rozpočtu, že s tím pak zaplatíš nějaké kompenza těm lidem. To bych nečekala. No a naše zkušenost z daní z neočekávaných zisků není úplně dobrá, jo, protože jsme ji nedokázali připravit tak, aby se jí nevyhnuli někteří a naopak jsme to chtěli uvalit třeba na celé zahraniční holdingy jako >> jo. OK. No, ale v tý situaci desítky miliard do rozpočtu to byly, jakkoliv to asi nebylo pro všechny spravedlivý. Primárně z ČESU. >> Primárně z Čezu. No, tak pak samozřejmě zas nemůžeš uvalit. >> Banky tomu odolali. banky tomu odolali, ale už jenom proto, že ten stát udělal chybu, že ty státní dluhopisy tam zdaněné nebyly. Ty banky za to úplně jako nemohly. Hele, eh, asi tady to není úplně nic proti ničemu. Je to jedna z daní, která by mi nejméně vadila, ale nemám od toho očekávání, protože Poláci nejsou hloupí. Oni mají taky tu daň doma, jo. Takže logicky si tu marži přeúčtujou doféra Fineria z kasíru je to polský stát. Hele, já myslím, že to my jsme chtěli ještě probrat Německo a věci s tím související, které mají vliv na naši ekonomiku průmysl, ale vzhledem k tomu, že už moc času nemáme, bereme to jako pozvánku na příště, kdy se Německu pověnujeme podrobněji, >> kde možná se objevují i nějaké dobré zprávy, že minimálně krátkodobě tím, že se tam nalijí ty peníze do zbrojení, tak se by tam mohlo být růst i o 1 %. Takže slibujeme Německo příštím podcastu. Ahoj, Jardo. Ahoj. Svět z pravicového úhlu pohledu. Sledujte na info.cz. [potlesk] الله